Český rozhlas Radio Praha – přijala jsem pozvání k rozhovoru do pořadu Kateřiny Kubalové „Až na dřeň“.
Od dětství ji provázela hudba, později zpívala v kapele, spolupracovala se světoznámými umělci a měla velké plány. Narozením prvního syna se ale její život převrátil naruby. Hudbě se sice věnuje doteď – jen trochu jinak – její specializací je muzikoterapie. O léčivé moci tónů i o autismu mluvila v pořadu Až na dřeň Veronika Boulterová.
„Potřebovala jsem se vzpamatovat, abych tu pro něj byla,“ odpovídá Veronika Boulterová na otázku, co ji přivedlo k muzikoterapii. Oporou chtěla být synovi, který se narodil s vysoce funkčním autismem, což zjistila tak, že se svému kamarádovi svěřila, co s prvorozeným zažívá, a on jí coby rodič dítěte se stejnou diagnózou upozornil, že jejich projevy se nápadně podobají. Díky této informaci ho objednala na diagnostiku, kde byl autismus několikrát potvrzen. „Choval se nezvladatelně, a protože nemluvil, tak jenom ječel, takže jsem denně čelila dost vypjatým situacím i s ním, ale i s okolím,“ říká a přiznává, že nejhůř snášela útoky lidí. Permanentně byla středem pozornosti, a ať se snažila sebevíc, cítila se provinile. Sociální sítě tehdy nebyly, a tak začala hledat co s tím.
Zdroj: www.reflex.cz (Čestmír Strakatý , Eva Albrechtová)