Rozhovor v knize „Velké starosti malých lidí“

Mé povídání je součástí knihy rozhovorů s odborníky na dětskou duši “Velké starosti malých lidí” od Ivy Hadj Moussy. Ivy podcast “Poslouchej mě”, který vede společně s Tomášem Klusem, se stal předlohou. Kromě mého rozhovoru o muzikoterapii tam najdete cenné rady od psychoterapeutů, psychologů, psychiatrů, preventistů a dalších. Proto knihu velmi doporučuji všem rodičům i lidem pracujícím s dětmi!
Kniha je rozčleněna do několika sekcí.
🍀Výchova a rodičovství
🍀Úzkosti a deprese
🍀Náročná období
🍀Závislosti
🍀Dítě a škola
🍀Sebepéče a sebereflexe

Byla jsem zoufalá a krůček od depresí, říká Veronika Boulterová o dětství svého autistického syna

 Manželka slavného hudebníka, matka autistického syna, zpěvačka devadesátkové kapely Nana Zorin, muzikoterapeutka, která svou práci bere jako poslání ale hlavně odvážná žena, která se nebojí mluvit o tom, co jí potkalo. To je Veronika Boulterová. Rozhovor, ve kterém popisuje, jak se během práce v hudebním průmyslu potkala se slavnými osobnostmi, i o tom, jak se jí postupně měnily priority, jsme spolu vedly v době, kdy se jí po letech dost možná opět rozběhla slibná hudební kariéra.

Rozhovor pro časopis REFLEX, 11. 7. 2024, v tištěné podobě i on-line.

Byla jsem hostem podcastu Radia Hit, spisovatelky Ivy Hadj Moussa a hudebníka Tomáše Kluse a hovořili jsme na téma „Muzikoterapie“.

POSLOUCHEJ MĚ! je nový podcast Hitrádia, ve kterém si spisovatelka a psycholožka Iva Hadj Moussa povídá s předními experty na dětskou duši a hledá s nimi cesty, jak je zbavit trápení a psychických obtíží.

Přinášíme rychlé tipy a nápady, co můžete vyzkoušet, abyste si užívali hudbu více naplno. Třeba, kde najít novou hudbu?

Čáry v písku zaměřené na téma hudby v životě přinesly řadu nápadů a tipů. Jak jsme psali ZDE, Měli jsme dva hosty – prvním byla Klára Nemravová, moderátorka, web designérka a zároveň zpěvačka a Veroniku Boulterovou – hudebnici a hlavně muzikoterapeutku. Zapojila se i řada účastníků a tady jsou nějaká doporučení.

Kde najít novou hudbu?

Objevování nové hudby může být vzrušujícím dobrodružstvím. Existuje mnoho způsobů, jak najít nové skladby a umělce,

1. Rádio: Poslouchání různých rádiových stanic, zejména těch specializovaných na alternativní nebo nekomerční hudbu, může být skvělým způsobem, jak objevit nové hudební skvosty. (Rádio 1, ČRO Vltava, ČRO D-Dur, ČRO Jazz.

2. Spotify a podobné streamingové služby: Mnoho streamingových platforem, včetně Spotify, nabízí personalizované playlisty jako „Discover Weekly,“ které vám doporučí novou hudbu na základě vašich hudebních preferencí.

3. Seriály a filmy: Hudba v televizi a filmech může být inspirací k objevení nových umělců. Dějová hudba může být nádherným způsobem, jak objevit hudbu, kterou byste jinak nepoznali. Shazamujte a sbírejte zajímavé interprety.

4. Tonda Parma a podobní hudební nadšenci: Sledování hudebních kritiků a recenzentů vám může pomoci objevit novou hudbu, která se hodně líbí odborníkům. A zrovna Tonda Parma toho dává hromady.

5. Mezinárodní hudební scéna: Sledování toho, co se hraje v jiných zemích, může být fascinujícím způsobem, jak objevit nové hudební styly a umělce. Sledujte festivaly, koncerty, titulky časopisů i webu.

6. Můžete poslouchat Magnoli playlisty: Občas pro vás nějaký připravujeme. Třeba ZDE

7. Můžete objevovat různou muziku díky odborníkům, jako Rick Beato (jeho kanál je ZDE): kteří mohou přinést zajímavý pohled na hudbu. Každý se v hudbě vyvíjí a mění, takže je důležité neustále zkoušet nové věci a objevovat nové zvuky a umělce.

Článek pokračuje na magnoli.cz

Víte, co s vámi hudba dělá a dělat může? Čím je přínosná a co může být naopak škodlivé? A jak ji začít vytvářettřeba hned, bez velké přípravy a let zkoušení? Bavili jsme se o tom s Veronikou Boulterovou, muzikoterapeutkou a hudebnicí. Jak je to se škodlivými i prospěšnými frekvencemi a laděním? Jaký rytmus nám dělá dobře a jaký špatně? Jak hudbu vytvářet a jak ji vlastně poslouchat?

magnoli.cz, Autor: Oto Jasnější

Je až překvapivé, jak málo toho víme o hudbě, i když v našem životě často hraje tak důležitou roli.

Po měsíci jsme se zase potkali na „Čáry v písku“ a tentokrát jsme se zaměřili na téma hudby v životě a prozkoumali jsme její různé aspekty, včetně poslechu nebo tvorby hudby a muzikoterapie.

Měli jsme dva hosty – prvním byla Klára Nemravová, moderátorka, web designérka, ale zejména zpěvačka. Druhým hostem byla Veronika Boulterová, hudebnice a hlavně muzikoterapeutka, která se zabývá muzikoterapií ve skupinovém i individuálním prostředí. Hudba, která je pro naše hosty tak důležitá, je všude kolem, je součástí našich životů odjakživa a má ohromnou sílu propojovat lidi napříč kulturami a generacemi.

Čím hudba léčí a čím může pomáhat?

Veronika prostřednictvím hudby pracuje s dospělými i dětmi, včetně těch s různými obtížemi, jako je porucha pozornosti (ADHD), psychické potíže nebo porucha autistického spektra (PAS). Už to, že má její terapie tak široký zásah a ukazuje, jak může být hudba účinným nástrojem pro zlepšení duševního zdraví a kvality života.

Muzikoterapie využívá různé hudební nástroje, jako jsou gongy, mísy a fujary, aby vytvořila zvukovou kulisu pro léčebné sezení. Tyto nástroje mají různé zvukové vlastnosti a mohou ovlivnit naši psychiku a tělo. Různými frekvencemi zvuku mohou proniknout do našeho vědomí a podvědomí, a toto pronikání můžeme vnímat celým tělem. 

Hudba může být nástrojem pro sebeobjevování, uzdravení a zlepšení našeho celkového zdraví a pohody. Každý zvuk nese s sebou svou vlastní…

Rozhovor pokračuje na magnoli.cz

marianne.cz, IVA HADJ MOUSSA | 14. 10. 2023

O tom, že hudba může prospívat našemu duševnímu i fyzickému zdraví, pochybuje málokdo. A právě na základech propojení zvuků a emocí pracuje muzikoterapie. Pro koho je vhodná a jaký může mít efekt?

Je vlastně muzikoterapie uznávanou vědeckou disciplínou? Mnoho lidí ji řadí spíše do oblasti takzvaných „ezo-věd“.

Tyto předsudky stále trvají, ale nejsou oprávněné. Muzikoterapie je respektovaný studijní obor. Například já jsem vystudovala celostní muzikoterapii, metodu CMLH na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a ve vědecké komunitě o ní nepanují pochyby. Muzikoterapie je založená na tom, že hudba může velmi významně ovlivňovat náš psychický i fyzický stav. Nejvíce pomáhá dětem, které si procházejí různými duševními nebo vývojovými potížemi. Hudba totiž dokáže dětem pomoci vyjádřit emoce a myšlenky bez nutnosti slov, slouží jako přirozený emoční ventil. Pomáhá rozvíjet komunikační dovednosti a zlepšuje koncentraci. Efektem terapie je nejen zlepšení emocionálního stavu, motorických dovedností, soustředění, ale také snížení stresu, zlepšení komunikace, sebedůvěry, ale třeba i spánku. Může pomáhat i k řešení vztahů ve školních či pracovních kolektivech i jako prevence šikany. Kromě psychické stránky má hudba vliv na spoustu tělesných funkcí: krevní tlak, srdeční rytmus, motoriku, svalový tonus a podobně. Může tak přispět ke snížení úzkosti a strachu. Terapie hudbou, zvlášť metoda celostní muzikoterapie, dokáže člověka přivést do stavu alfa, což je fáze mezi bděním a spánkem, kdy dochází k celkovému zklidnění a regeneraci organismu.

Jak muzikoterapie probíhá?

U dětí je důležité, aby se s nimi pracovalo pravidelně. Jednou za týden až za dva týdny po dobu jednoho roku či déle. Osoba muzikoterapeuta je klíčová, protože své klienty postupně poznává, všímá si, jak reagují na jednotlivé nástroje. Osobně pracuji už i s malinkými i většími dětmi, a také s jejich rodiči. Někdy individuálně, jindy ve skupinách, podle potřeby. Samotná terapie probíhá tak, že používám tradiční staré nástroje v přirozeném ladění. Hudební nástroje nevnímáme jenom sluchem, ale i celým tělem. Například tibetské mísy, gongy nebo bubny vibrují tak, že zvuk prochází celým tělem

Rozhovor pokračuje na marianne.cz

PRÁVO SOBOTA 6. KVĚTNA 2023, Autorka: Lucie Fialová

Muzikoterapie prokazatelně zklidňuje nervovou soustavu. zbavuje stresu, zlepšuje zdraví, vyzdvihuje tuto metodu léčebné pedagogiky lektorka Veronika Boulterová před svojí úterní lekcí ve Space Žitná 7 v Praze 2.

Aby děti mohly dělat pokroky, je potřeba zklidňovat mozkovou aktivitu Veronika Boulterová, lektorka

K muzikoterapii se dostala díky svému autistickému synovi. Dnes 21letý mladý muž byl nezvladatelné dítě, neřízená střela, do šesti let nemluvil. Denně čelila vypjatým situacím. Potřebovala jsem se vzchopit, abych nepropadala pláči po synových záchvatech i po slovních útocích lidí,“ vyprávěla Právu.

Už tenkrát se začala věnovat různým terapiím, aby pomohla sama sobě a zvládla chlapce. ..Na začátku 90. let jsem se smála těm, co meditují, o několik let později už jsem sama meditovala,“ svěřuje se.

„Potřebovala jsem se vzpamatovat, abych tu pro něj byla,“ odpovídá Veronika Boulterová na otázku, co ji přivedlo k muzikoterapii. Oporou chtěla být synovi, který se narodil s vysoce funkčním autismem, což zjistila tak, že se svému kamarádovi svěřila, co s prvorozeným zažívá, a on jí coby rodič dítěte se stejnou diagnózou upozornil, že jejich projevy se nápadně podobají. „Choval se nezvladatelně, a protože nemluvil, tak jenom ječel, takže jsem denně čelila dost vypjatým situacím i s ním, ale i s okolím,“ říká a přiznává, že nejhůř snášela útoky lidí. Permanentně byla středem pozornosti, a ať se snažila sebevíc, cítila se provinile. Sociální sítě tehdy nebyly, a tak začala hledat co s tím.

Zdroj: www.reflex.cz (Čestmír Strakatý , Eva Albrechtová)

Odvysíláno 16. března 2023 v pořadu Sama doma

Zdroj: www.ceskatelevize.cz