Český rozhlas Radio Praha – přijala jsem pozvání k rozhovoru do pořadu Kateřiny Kubalové „Až na dřeň“.
Od dětství ji provázela hudba, později zpívala v kapele, spolupracovala se světoznámými umělci a měla velké plány. Narozením prvního syna se ale její život převrátil naruby. Hudbě se sice věnuje doteď – jen trochu jinak – její specializací je muzikoterapie. O léčivé moci tónů i o autismu mluvila v pořadu Až na dřeň Veronika Boulterová.
Publikace „Celostní muzikoterapie v praxi pomáhajících profesí“ a můj příspěvek věnovaný práci s dětmi s autismem, vývojovou dysfázií či jinými potížemi.
Autoři: PaedDr. Irena Johanka Savková a doc. Žežulková
Nakladatel: Slezská univerzita v Opavě, na Rybníčku 626/1, 74601 Opava
Veronika Boulterová je muzikoterapeutka, která se dlouhodobě věnuje práci se zvukem, hlasem a hudbou jako cestou k sebepoznání i uzdravování.
Ve své praxi propojuje intuitivní přístup s vědomou prací s vibrací a prožitkem. Její práce je zaměřena na jemné ladění těla i duše prostřednictvím přirozených tónů a rezonancí.
Jedním z nástrojů, ke kterým má blízko, je brumle – prastarý nástroj, který v jejím podání získává hluboký meditační i terapeutický rozměr.
I. Osobní cesta a začátky
• Jak dlouho se věnuješ muzikoterapii a co tě k ní původně přivedlo?
Muzikoterapii se věnuji od roku 2014. Protože hudba byla mou součástí od dětství, pracovala jsem mnoho let v hudebních vydavatelstvích a od roku 2010 jsem se začala věnovat terapeutické práci – líbilo se mi propojení hudby a terapie. Umělecké terapie mi dávají velký smysl. K terapiím mě před 23 lety přivedly životní situace s mým starším autistickým synem. Bylo toho – a stále je – mnoho k zvládání.
• Co tě na muzikoterapii nejvíc fascinuje – práce s lidmi, hudba samotná, nebo ten hlubší přesah mezi nimi?
Fascinuje mě vše. Když jsem začala studovat celostní muzikoterapii, netušila jsem, kam až mě zavede. Probudila ve mně ještě větší fascinaci neobvyklými hudebními nástroji, jejich zvuky a tím, jak dokáží ovlivňovat fyzickou i mentální oblast člověka. Jsem věčnou – a vděčnou – zvukovou badatelkou.
• Máš za sebou hudební vzdělání, nebo tě k této cestě přivedla spíš osobní zkušenost s léčivou silou hudby?
Od malička mě hudba provázela. Jako malá jsem si vymýslela vlastní písně a melodie, od 7 do 18 let jsem zpívala ve sborech, v hudební škole jsem prošla klasickou výukou a osm let jsem hrála na různé druhy fléten. Se studiem celostní muzikoterapie ale bylo přínosné umět se odprostit od klasických návyků a stupnic a vrátit se více k přirozenému projevu.
• Jak bys popsala svůj přístup – spíš intuitivní, vibrační, nebo strukturovaný a vedený konkrétní metodikou?
Když pracuji s dospělými nebo s dětmi individuálně, je můj přístup více intuitivní, ale zároveň propojený s metodikou. Vnímám zvuky nástrojů a všímám si toho, co každý potřebuje. Zároveň ale často dodržuji i pravidla metodiky – střídání nástrojů podle metody CMLH, kterou jsem studovala na Filozofické fakultě UPOL. Při skupinové terapii se víceméně držím této metody, protože ji mám na sobě i na jiných vyzkoušenou se skvělými výsledky. Profesor k ní dospěl díky více než 30leté praxi a je velmi účinná. Nelze ji však používat „bezhlavě“. Roli v tom hraje i osobnost muzikoterapeuta a schopnost vnímání zvukových frekvencí pro danou skupinu či jednotlivce. Zpěv je vždy improvizovaný, i když se některé motivy mohou někdy opakovat – mizí, znovu se vynořují nebo přichází úplně nové. Při aktivní muzikoterapii s dětmi někdy používám i jiné, spíše zábavné nástroje, které bych nikdy pro relaxační/léčivou muzikoterapii nepoužila.
Celý rozhovor naleznete i na webu brumle.cz
Mé povídání je součástí knihy rozhovorů s odborníky na dětskou duši “Velké starosti malých lidí” od Ivy Hadj Moussy. Ivy podcast “Poslouchej mě”, který vede společně s Tomášem Klusem, se stal předlohou. Kromě mého rozhovoru o muzikoterapii tam najdete cenné rady od psychoterapeutů, psychologů, psychiatrů, preventistů a dalších. Proto knihu velmi doporučuji všem rodičům i lidem pracujícím s dětmi!
Kniha je rozčleněna do několika sekcí.
🍀Výchova a rodičovství
🍀Úzkosti a deprese
🍀Náročná období
🍀Závislosti
🍀Dítě a škola
🍀Sebepéče a sebereflexe
Byla jsem zoufalá a krůček od depresí, říká Veronika Boulterová o dětství svého autistického syna
Manželka slavného hudebníka, matka autistického syna, zpěvačka devadesátkové kapely Nana Zorin, muzikoterapeutka, která svou práci bere jako poslání ale hlavně odvážná žena, která se nebojí mluvit o tom, co jí potkalo. To je Veronika Boulterová. Rozhovor, ve kterém popisuje, jak se během práce v hudebním průmyslu potkala se slavnými osobnostmi, i o tom, jak se jí postupně měnily priority, jsme spolu vedly v době, kdy se jí po letech dost možná opět rozběhla slibná hudební kariéra.
Rozhovor pro časopis REFLEX, 11. 7. 2024, v tištěné podobě i on-line.
Byla jsem hostem podcastu Radia Hit, spisovatelky Ivy Hadj Moussa a hudebníka Tomáše Kluse a hovořili jsme na téma „Muzikoterapie“.
POSLOUCHEJ MĚ! je nový podcast Hitrádia, ve kterém si spisovatelka a psycholožka Iva Hadj Moussa povídá s předními experty na dětskou duši a hledá s nimi cesty, jak je zbavit trápení a psychických obtíží.
Přinášíme rychlé tipy a nápady, co můžete vyzkoušet, abyste si užívali hudbu více naplno. Třeba, kde najít novou hudbu?
Čáry v písku zaměřené na téma hudby v životě přinesly řadu nápadů a tipů. Jak jsme psali ZDE, Měli jsme dva hosty – prvním byla Klára Nemravová, moderátorka, web designérka a zároveň zpěvačka a Veroniku Boulterovou – hudebnici a hlavně muzikoterapeutku. Zapojila se i řada účastníků a tady jsou nějaká doporučení.
Kde najít novou hudbu?
Objevování nové hudby může být vzrušujícím dobrodružstvím. Existuje mnoho způsobů, jak najít nové skladby a umělce,
1. Rádio: Poslouchání různých rádiových stanic, zejména těch specializovaných na alternativní nebo nekomerční hudbu, může být skvělým způsobem, jak objevit nové hudební skvosty. (Rádio 1, ČRO Vltava, ČRO D-Dur, ČRO Jazz.
2. Spotify a podobné streamingové služby: Mnoho streamingových platforem, včetně Spotify, nabízí personalizované playlisty jako „Discover Weekly,“ které vám doporučí novou hudbu na základě vašich hudebních preferencí.
3. Seriály a filmy: Hudba v televizi a filmech může být inspirací k objevení nových umělců. Dějová hudba může být nádherným způsobem, jak objevit hudbu, kterou byste jinak nepoznali. Shazamujte a sbírejte zajímavé interprety.
4. Tonda Parma a podobní hudební nadšenci: Sledování hudebních kritiků a recenzentů vám může pomoci objevit novou hudbu, která se hodně líbí odborníkům. A zrovna Tonda Parma toho dává hromady.
5. Mezinárodní hudební scéna: Sledování toho, co se hraje v jiných zemích, může být fascinujícím způsobem, jak objevit nové hudební styly a umělce. Sledujte festivaly, koncerty, titulky časopisů i webu.
6. Můžete poslouchat Magnoli playlisty: Občas pro vás nějaký připravujeme. Třeba ZDE
7. Můžete objevovat různou muziku díky odborníkům, jako Rick Beato (jeho kanál je ZDE): kteří mohou přinést zajímavý pohled na hudbu. Každý se v hudbě vyvíjí a mění, takže je důležité neustále zkoušet nové věci a objevovat nové zvuky a umělce.
Článek pokračuje na magnoli.cz
Víte, co s vámi hudba dělá a dělat může? Čím je přínosná a co může být naopak škodlivé? A jak ji začít vytvářettřeba hned, bez velké přípravy a let zkoušení? Bavili jsme se o tom s Veronikou Boulterovou, muzikoterapeutkou a hudebnicí. Jak je to se škodlivými i prospěšnými frekvencemi a laděním? Jaký rytmus nám dělá dobře a jaký špatně? Jak hudbu vytvářet a jak ji vlastně poslouchat?
magnoli.cz, Autor: Oto Jasnější
Je až překvapivé, jak málo toho víme o hudbě, i když v našem životě často hraje tak důležitou roli.
Po měsíci jsme se zase potkali na „Čáry v písku“ a tentokrát jsme se zaměřili na téma hudby v životě a prozkoumali jsme její různé aspekty, včetně poslechu nebo tvorby hudby a muzikoterapie.
Měli jsme dva hosty – prvním byla Klára Nemravová, moderátorka, web designérka, ale zejména zpěvačka. Druhým hostem byla Veronika Boulterová, hudebnice a hlavně muzikoterapeutka, která se zabývá muzikoterapií ve skupinovém i individuálním prostředí. Hudba, která je pro naše hosty tak důležitá, je všude kolem, je součástí našich životů odjakživa a má ohromnou sílu propojovat lidi napříč kulturami a generacemi.
Čím hudba léčí a čím může pomáhat?
Veronika prostřednictvím hudby pracuje s dospělými i dětmi, včetně těch s různými obtížemi, jako je porucha pozornosti (ADHD), psychické potíže nebo porucha autistického spektra (PAS). Už to, že má její terapie tak široký zásah a ukazuje, jak může být hudba účinným nástrojem pro zlepšení duševního zdraví a kvality života.
Muzikoterapie využívá různé hudební nástroje, jako jsou gongy, mísy a fujary, aby vytvořila zvukovou kulisu pro léčebné sezení. Tyto nástroje mají různé zvukové vlastnosti a mohou ovlivnit naši psychiku a tělo. Různými frekvencemi zvuku mohou proniknout do našeho vědomí a podvědomí, a toto pronikání můžeme vnímat celým tělem.
Hudba může být nástrojem pro sebeobjevování, uzdravení a zlepšení našeho celkového zdraví a pohody. Každý zvuk nese s sebou svou vlastní…
Rozhovor pokračuje na magnoli.cz
marianne.cz, IVA HADJ MOUSSA | 14. 10. 2023
O tom, že hudba může prospívat našemu duševnímu i fyzickému zdraví, pochybuje málokdo. A právě na základech propojení zvuků a emocí pracuje muzikoterapie. Pro koho je vhodná a jaký může mít efekt?
Je vlastně muzikoterapie uznávanou vědeckou disciplínou? Mnoho lidí ji řadí spíše do oblasti takzvaných „ezo-věd“.
Tyto předsudky stále trvají, ale nejsou oprávněné. Muzikoterapie je respektovaný studijní obor. Například já jsem vystudovala celostní muzikoterapii, metodu CMLH na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a ve vědecké komunitě o ní nepanují pochyby. Muzikoterapie je založená na tom, že hudba může velmi významně ovlivňovat náš psychický i fyzický stav. Nejvíce pomáhá dětem, které si procházejí různými duševními nebo vývojovými potížemi. Hudba totiž dokáže dětem pomoci vyjádřit emoce a myšlenky bez nutnosti slov, slouží jako přirozený emoční ventil. Pomáhá rozvíjet komunikační dovednosti a zlepšuje koncentraci. Efektem terapie je nejen zlepšení emocionálního stavu, motorických dovedností, soustředění, ale také snížení stresu, zlepšení komunikace, sebedůvěry, ale třeba i spánku. Může pomáhat i k řešení vztahů ve školních či pracovních kolektivech i jako prevence šikany. Kromě psychické stránky má hudba vliv na spoustu tělesných funkcí: krevní tlak, srdeční rytmus, motoriku, svalový tonus a podobně. Může tak přispět ke snížení úzkosti a strachu. Terapie hudbou, zvlášť metoda celostní muzikoterapie, dokáže člověka přivést do stavu alfa, což je fáze mezi bděním a spánkem, kdy dochází k celkovému zklidnění a regeneraci organismu.
Jak muzikoterapie probíhá?
U dětí je důležité, aby se s nimi pracovalo pravidelně. Jednou za týden až za dva týdny po dobu jednoho roku či déle. Osoba muzikoterapeuta je klíčová, protože své klienty postupně poznává, všímá si, jak reagují na jednotlivé nástroje. Osobně pracuji už i s malinkými i většími dětmi, a také s jejich rodiči. Někdy individuálně, jindy ve skupinách, podle potřeby. Samotná terapie probíhá tak, že používám tradiční staré nástroje v přirozeném ladění. Hudební nástroje nevnímáme jenom sluchem, ale i celým tělem. Například tibetské mísy, gongy nebo bubny vibrují tak, že zvuk prochází celým tělem
Rozhovor pokračuje na marianne.cz