S autistickým synem jsem se denně setkávala s kritikou okolí

Český rozhlas Radio Praha – přijala jsem pozvání k rozhovoru do pořadu Kateřiny Kubalové „Až na dřeň“.

Od dětství ji provázela hudba, později zpívala v kapele, spolupracovala se světoznámými umělci a měla velké plány. Narozením prvního syna se ale její život převrátil naruby. Hudbě se sice věnuje doteď – jen trochu jinak – její specializací je muzikoterapie. O léčivé moci tónů i o autismu mluvila v pořadu Až na dřeň Veronika Boulterová.

(odkaz na yotube verzi)

Veronika Boulterová je muzikoterapeutka, která se dlouhodobě věnuje práci se zvukem, hlasem a hudbou jako cestou k sebepoznání i uzdravování.

Ve své praxi propojuje intuitivní přístup s vědomou prací s vibrací a prožitkem. Její práce je zaměřena na jemné ladění těla i duše prostřednictvím přirozených tónů a rezonancí.

Jedním z nástrojů, ke kterým má blízko, je brumle – prastarý nástroj, který v jejím podání získává hluboký meditační i terapeutický rozměr.

I. Osobní cesta a začátky

• Jak dlouho se věnuješ muzikoterapii a co tě k ní původně přivedlo?

Muzikoterapii se věnuji od roku 2014. Protože hudba byla mou součástí od dětství, pracovala jsem mnoho let v hudebních vydavatelstvích a od roku 2010 jsem se začala věnovat terapeutické práci – líbilo se mi propojení hudby a terapie. Umělecké terapie mi dávají velký smysl. K terapiím mě před 23 lety přivedly životní situace s mým starším autistickým synem. Bylo toho – a stále je – mnoho k zvládání.

• Co tě na muzikoterapii nejvíc fascinuje – práce s lidmi, hudba samotná, nebo ten hlubší přesah mezi nimi?

Fascinuje mě vše. Když jsem začala studovat celostní muzikoterapii, netušila jsem, kam až mě zavede. Probudila ve mně ještě větší fascinaci neobvyklými hudebními nástroji, jejich zvuky a tím, jak dokáží ovlivňovat fyzickou i mentální oblast člověka. Jsem věčnou – a vděčnou – zvukovou badatelkou.

• Máš za sebou hudební vzdělání, nebo tě k této cestě přivedla spíš osobní zkušenost s léčivou silou hudby?

Od malička mě hudba provázela. Jako malá jsem si vymýslela vlastní písně a melodie, od 7 do 18 let jsem zpívala ve sborech, v hudební škole jsem prošla klasickou výukou a osm let jsem hrála na různé druhy fléten. Se studiem celostní muzikoterapie ale bylo přínosné umět se odprostit od klasických návyků a stupnic a vrátit se více k přirozenému projevu.

• Jak bys popsala svůj přístup – spíš intuitivní, vibrační, nebo strukturovaný a vedený konkrétní metodikou?

Když pracuji s dospělými nebo s dětmi individuálně, je můj přístup více intuitivní, ale zároveň propojený s metodikou. Vnímám zvuky nástrojů a všímám si toho, co každý potřebuje. Zároveň ale často dodržuji i pravidla metodiky – střídání nástrojů podle metody CMLH, kterou jsem studovala na Filozofické fakultě UPOL. Při skupinové terapii se víceméně držím této metody, protože ji mám na sobě i na jiných vyzkoušenou se skvělými výsledky. Profesor k ní dospěl díky více než 30leté praxi a je velmi účinná. Nelze ji však používat „bezhlavě“. Roli v tom hraje i osobnost muzikoterapeuta a schopnost vnímání zvukových frekvencí pro danou skupinu či jednotlivce. Zpěv je vždy improvizovaný, i když se některé motivy mohou někdy opakovat – mizí, znovu se vynořují nebo přichází úplně nové. Při aktivní muzikoterapii s dětmi někdy používám i jiné, spíše zábavné nástroje, které bych nikdy pro relaxační/léčivou muzikoterapii nepoužila.

Celý rozhovor naleznete i na webu brumle.cz

Byla jsem hostem podcastu Radia Hit, spisovatelky Ivy Hadj Moussa a hudebníka Tomáše Kluse a hovořili jsme na téma „Muzikoterapie“.

POSLOUCHEJ MĚ! je nový podcast Hitrádia, ve kterém si spisovatelka a psycholožka Iva Hadj Moussa povídá s předními experty na dětskou duši a hledá s nimi cesty, jak je zbavit trápení a psychických obtíží.

Víte, co s vámi hudba dělá a dělat může? Čím je přínosná a co může být naopak škodlivé? A jak ji začít vytvářettřeba hned, bez velké přípravy a let zkoušení? Bavili jsme se o tom s Veronikou Boulterovou, muzikoterapeutkou a hudebnicí. Jak je to se škodlivými i prospěšnými frekvencemi a laděním? Jaký rytmus nám dělá dobře a jaký špatně? Jak hudbu vytvářet a jak ji vlastně poslouchat?

magnoli.cz, Autor: Oto Jasnější

Je až překvapivé, jak málo toho víme o hudbě, i když v našem životě často hraje tak důležitou roli.

Po měsíci jsme se zase potkali na „Čáry v písku“ a tentokrát jsme se zaměřili na téma hudby v životě a prozkoumali jsme její různé aspekty, včetně poslechu nebo tvorby hudby a muzikoterapie.

Měli jsme dva hosty – prvním byla Klára Nemravová, moderátorka, web designérka, ale zejména zpěvačka. Druhým hostem byla Veronika Boulterová, hudebnice a hlavně muzikoterapeutka, která se zabývá muzikoterapií ve skupinovém i individuálním prostředí. Hudba, která je pro naše hosty tak důležitá, je všude kolem, je součástí našich životů odjakživa a má ohromnou sílu propojovat lidi napříč kulturami a generacemi.

Čím hudba léčí a čím může pomáhat?

Veronika prostřednictvím hudby pracuje s dospělými i dětmi, včetně těch s různými obtížemi, jako je porucha pozornosti (ADHD), psychické potíže nebo porucha autistického spektra (PAS). Už to, že má její terapie tak široký zásah a ukazuje, jak může být hudba účinným nástrojem pro zlepšení duševního zdraví a kvality života.

Muzikoterapie využívá různé hudební nástroje, jako jsou gongy, mísy a fujary, aby vytvořila zvukovou kulisu pro léčebné sezení. Tyto nástroje mají různé zvukové vlastnosti a mohou ovlivnit naši psychiku a tělo. Různými frekvencemi zvuku mohou proniknout do našeho vědomí a podvědomí, a toto pronikání můžeme vnímat celým tělem. 

Hudba může být nástrojem pro sebeobjevování, uzdravení a zlepšení našeho celkového zdraví a pohody. Každý zvuk nese s sebou svou vlastní…

Rozhovor pokračuje na magnoli.cz

Odvysíláno 16. března 2023 v pořadu Sama doma

Obsah dílu

Nukleární lékařství Skelet, plíce, břišní a ostatní orgány — Vaření na víkend — Domácí ekonomika — Upcyklace – palety — Rostlinná štafeta — Film Velké nic — Prague Spirit festival — Počasí s Pavlem Karasem

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Pracovala v české kanceláři Mute Records, která vydává například Depeche Mode, nějaký čas strávila u Warner Bros, zpívala v kapele Nana Zorin a vzala si klávesáka známé kapely Tindersticks, kterou nám před třiceti lety představil Nick Cave. Dnes už hudbu profesionálně nedělá, ale je u ní pořád přítomná. V současné době se věnuje především muzikoterapii a terapiím obecně, a proto jsme si s Veronikou Boulterovou povídali zejména o emocích a životních situacích, které vám změní život.

Rozhovor o emocích a brumli:

Veronika Boulterová je muzikoterapeutka a energetická psycholožka. „Muzikoterapie není o hudbě, ale o zvucích,“ říká ke své současné práci. „Je vhodná při velkém vystavení stresu pro zklidnění. Aktivní muzikoterapie spočívá v tom, že já klientovi půjčím různé nástroje a on vnímá, jak na něj zvuky působí. Pasivní je relaxační. Dělají se skupinové i individuální. Hraji na nástroje, používám je v určitém sledu a improvizovaně zpívám.“

Zdroj: www.frontman.cz

„Muzikoterapie působí hodně do hloubky. Uvolňuje různé emoční bloky. Stává se mi, že lidé, kteří ke mně chodí na klasickou terapii, ke mně potom přijdou i na muzikoterapii. U ní je výhoda, že o problémech nemusíme mluvit. Často je máme zasunuté tak, že je nejsme schopni na vědomé úrovni ani rozklíčovat,” vysvětluje muzikoterapeutka Veronika Boulterová, která byla hostem Interview Hany Vítkové na Rádiu ZET. 

Veronika Boulterová se zabývá celostní muzikoterapií. „Dělám jak pasivní, tak aktivní. Aktivní muzikoterapie je, že si se mnou lidé i zahrají. Pasivní, to jsou muzikoterapeutické relaxace. Přijdete si lehnout a poslouchat. Hraju v určitém pořadí na jednotlivé nástroje. Můj záměr je lidi zrelaxovat a dostat do hlubokého stavu. Někdy se stane, že usnou. To je v pořádku, snažím se je totiž dostat do stavu alfa, který zažíváme těsně před usnutím,” popisuje muzikoterapeutka. „Přenos zvuku, vibrace, to jsou fyzicky měřitelné záležitosti. Není na tom nic šarlatánského. Jsou to fyzikální zákony,” doplňuje. 

Muzikoterapie podle Boulterové nejvíc působí na nervovou soustavu. „Když pracuji s dětmi, které mají mít medikaci, tak se stává, že ji pak často ani nepotřebují. Pracuji i s neverbálními autistickými dětmi. Po určité době tam vidím zlepšení,” popisuje účinky muzikoterapie. „Kolegyně dělá pokusy s dětmi na jednotce intenzivní péče, pracujeme i s nepohyblivými nebo dokonce i neslyšícími dětmi. Holčičku, která se deset let nehýbala a jen ležela, kolegyně rozpohybovala. Neslyšící se otáčela za zvukem. To jsou vibrace, které cítila,” uzavírá muzikoterapeutka. 

Interview Hany Vítkové si můžete poslechnout zde: 

Zdroj: www.radiozet.cz

,,Mým impulsem k muzikoterapii byl autistický syn, s kterým jsme zažívali nezvladatelné situace. Nejdříve s ním, pak mezi sebou a nakonec i s okolím. Potřebovala jsem se zklidnit. Všechno se mě velmi dotýkalo,” říká Veronika Boulterová, muzikoterapeutka a energetická psycholožka.

,,Muzikoterapie není o hudbě, ale o zvucích. Je vhodná při velkém vystavení stresu pro zklidnění. Aktivní muzikoterapie spočívá v tom, že já klientovi půjčím různé nástroje a on vnímá, jak na něj zvuky působí. Pasivní je relaxační. Dělají se skupinové i individuální. Hraji na nástroje, používám je v určitém sledu a improvizovaně zpívám,” popisuje svou práci muzikoterapeutka Veronika Boulterová, která byla ranním hostem na Rádiu ZET.

Další oborem, kterým se Boulterová zabývá je energetická psychologie. ,,Každá emoce se nám projevuje ve fyzické podobě na těle. Používá se poklepávání na akumpresurní body a další. U každého používám, co je potřeba. Když si klient myslí, že je terapie u konce, pošlu ho ještě na muzikoterapii, a tam zjistíme, že jsou stále některé emoce potlačené,” konstatuje muzikoterapeutka a energetická psycholožka Veronika Boulterová.

A z jaké kapely je manžel paní Veroniky? Poslechněte si celý rozhovor zde:

Zdroj: www.radiozet.cz